Jsem mezi lidmi často sama.
Naslouchám tepu vlastních žil .
Děsí mně kroky,
ztichlý park,
večerní vzdechy,
stíny z ulice.
I ty své čisté štěstí
utápíš na lžičce.
Jsem mezi lidmi často sama,
když vzdychá dlažba měst,
že přešly po ní tisíce
l h o s t e j n ý ch.
(Orlice 1985)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat