O aktivním "idiotství"

Někteří lidé musí za každou cenu být pro všechny příkladem snaživosti . Tenhle rys se začne formovat už někdy v dětství , kdy jsou na dítě kladeny ty největší požadavky. Musíš být nejlepší v učení , přečíst nejvíc knížek , umět se vyjadřovat , chodit do houslí nebo na klavír, či bůhví do jakého kroužku, musíš pomáhat starým a starším lidem , nesmíš odmlouvat a být protivný , musíš , musíš,musíš...Takový človíček se snaží , aby vyhověl všem , kteří na něho ty požadavky chrlí a výsledek ? Pokažené dětství , chuť někdy nevyhovět , ale nakonec převládne vždy disciplinovanost . Vyniknout je přece tak snadné . Chce to píli , trpělivost a vůli . A časem se stane věc, že takový člověk tak moc chce pomoci jiným , všechno stihnout a vykonat , že začne zcela zapomínat na sebe. Na svůj život, na své sny . Žije život jiných a namlouvá si , že to je tak dobře. Obětoval se jiným . Prostě se z něj stane "aktivní idiot". To je všechno .