Daj-li medaili ,nedaj-li medajli...

Kdykoli někde vidím vyznamenávání , tak si vždycky připomenu písničku , kterou mistrně zpíval pan Vlasta Burian . Daj-li medaili , nedaj-li medaili ... Na den 28.října 2009, na státní svátek -Den vzniku samostatného československého státu , jsem se dívala na přímý přenos z Pražského hradu a sledovala jsem , jak pan prezident oceňoval některé významné osobnosti . Dívám se každý rok , ale tentokrát jsem se dívala hlavně kvůli panu Karlu Gottovi , který byl mezi vyznamenanými . A v duchu jsem si říkala -KONEČNĚ. Konečně byl vyznamenán za zásluhy o rozvoj kultury člověk, který si to právem zaslouží . Myslím , že včera byl černý den pro pány Rejžky,Lukeše a spol . Pro všechny ty špinily a plivaly, kteří léta Karla Gotta odsuzují pro to , že podepsal antichartu . A co měl asi tak dělat? Člověk s mimořádným talentem ,vůlí a pílí? Vědí oni jaký tlak byl na něho vyvíjen ? A on chtěl přece zpívat , dělat práci , kterou umí a s jejíž pomocí nám dalším rozdával radost a sílu. Vždyť to byla tak podělaná doba, že se tomu ani nechce věřit, že to skutečně bylo . Když zatrylkoval Goťák, přešly nás splíny. Život se zdál snesitelnější. Jsem mu vděčná , že tady zůstal , že nás neopustil , že pro nás zpíval .
Když jsem byla studentkou gymnazia, měla jsem ráda nejen Gotta , ale i Waldemara Matušku. Ale Matuška mně naštval , když zmizel do USA , když se odtud vypařil . Přitom jsem ho jen čtyři dny před jeho odchodem viděla na koncertě , seděla jsem v 1.řadě a královsky jsem se bavila. Představení bylo fajn , zpíval jednu vypalovačku za druhou. A za čtyři dny byl pryč. Tak to jsem neskousla ještě po letech . A proto jsem si víc vážila Karla Gotta. Ten byl tady s námi v tom srabu a rozhodně nám pomohl víc, než Matuška. Když v roce 1989 zpíval pro davy Karel Kryl a Karel Gott národní hymnu , věděla jsem , že Kryl by s Gottem nezpíval, kdyby nechtěl. A protože zpíval , tak chtěl. Myslím, že dodnes ještě nebyl krok těchto bardů zhodnocen jaksepatří . Oni národ nerozdělili , ale spojili . Jejich duetu se dalo věřit. Já osobně jsem Kryla měla moc ráda a doposud si myslím , že byl nejen výborný písničkář, ale i výborný básník . A teď si říkám, byl Karel Kryl -náš bratříček , vůbec oceněn ? Musím po tom zapátrat . A jestli ne, pak je to naše ostuda. A jestli jo, pak volám -sláva. A tak , ať žije pan Karel Gott a jdu mu poslat hlas do Zlatého slavíka.

Slova

Ta vyznání
tvá ústa opustí
a nikdy se nevrátí zpět.
Jak křídla motýlí
se ke mně nachýlí.
Jak vánek hřejivý
si s láskou pohrává
tvá představa,tvůj sen.
Já,dychtivá,tvář nabízím
tvým rtům
a pod víčky si ukládám
sny k snům.




Orlice(2008)

Zpozdilá

Už dávno nekvetla tu růže
a teď ta zpozdilá
má hlavu k prasknutí,
jako by chtěla chytit léto.
Mámivá vůní
nechá ti v dlani
krůpěje krve,
pozdravy z trní.


Orlice (2005)

Za všechno může Zdena...

Mám ráda staré lidové zvyky, kroje , ruční práce , které jsou dnes už skoro zapomenuté , písničky a perníčky. Celá léta sbírám recepty na pečení perníčků, ukládám je do desek a dnes už mám pěknou sbírku námětů, receptů a taky vychytávek pro pečení . Snad mně ani neunikla žádná u nás dostupná literatura o perníku. Ale mám jeden osvědčený recept na perníčky, který mi kdysi darovala moje kamarádka Zdena. Sama pekla a zdobila nádherné perníčky a tak jsem tento recept také použila. Od té doby uplynulo mnoho let, sesbírala jsem řadu jiných receptů , ale ten od Zdeny se mi zdá nejlepší a tak podle něho peču každý rok své perníčky a betlémky a nikdy mně ten recept nezklamal . A považte, že nyní jsem ještě probírala perníkové zlomky z loňských Vánoc a na mých perníčcích doposavad drží pevně tenké bílé linky bílkové polevy a perníčky jsou měkké a chutné .Takový to je vynikající recept . Blíží se Vánoce a mně už zase svrbí ruce. Probírám se svými náměty, píšu si, co budu vytvářet a prohledávám bednu s vykrajovátky, abych našla ta, která budu určitě potřebovat. Zadělám těsto , nechám chvíli zrát a budu péct.Vůně perníku provoní celý byt. Když před Adventem sestavuji betlémky, zdobím chvojím a červenou mašlí , mám v kuchyni obsazeny všechny plochy svými výtvory. A pak nastává nejkrásnější doba. Obdarování . Obdarovávám své blízké a přátele, těším se z jejich překvapení a radosti a kladu jim na srdce, že jim ten betlém musí vydržet až do Tří králů. Pak ať ho zbaští . Na příští Vánoce upeču jiný a ještě hezčí . Jenže, řada mých přátel nevydrží a to voňavé lákání pomalu ještě do Štědrého dne téměř spořádá. Naoko se zlobím , ale mám radost , že jim chutná a že se jim to líbí . A tak se už těším, až začnu.

Podzimní

Tam na nábřeží
včera křičel racek
do jitra hrstku pozdravů,
co rozechvěly zábradlí
a letěly snad s ním .

To ráno odvíjel se den
do ještě čerstvých kaluží
a slunce stíralo si slzy
v zrcadle rozevlátých pavučin.

A já se, přes větve
obarvené vášněmi
a měkký opar řeky,
poprvé podívala
na podzim. Orlice(2008)

Růže

Jediná stará růže
co s jarem vykvést může,
když prodere se k slunci
zahradou plnou plev,
nabídne světu rudý květ.
Kapky rosy
stékají jako slzy,

tu růži mrzí,
že je tak stará,samotná
a že už brzy
jen trny zbudou na ní
a jediný její květ
rozpadne se na drobné plátky
a její krása
uvadne.

Poznání

Zpívám si o láskách
a šedě snít se daří.
Jen tulákům
co v stáří
jsou mladí
jako první den,
se nikdo nesměje.




Orlice(2009)