Už žloutne listí, červená a hnědne. Je tu podzim . Svého času jsem napsala báseň o podzimu. Už listí žloutne, to podzim míchá z palety všech barev...Ano , podzim míchá všechny barvy a čmárá po listí. Nejkrásnější jsou stromy na podzim a na jaře. Mám ráda stromy. Zahrada bez stromů je třeba krásná , ale pustá . Nic neříká . Strom je oáza , kterou využívají ptáci , drobní živočichové , brouci ,motýli. Stromy jsou krásné , když lehký vánek ševelí listím , nebo když prší a po dešti stékají drobné kapky po listí nebo jehličí .V naší zahradě je rodinný strom . Je to hrušeň, kterou vysadili dědeček mého manžela a můj manžel . Tehdy manželovi bylo pět let. Ta hrušeň byla vysazena skoro na samý konec zahrady, aby měla prostor pro svou bohatou korunu . Nejedná se o nějakou vzácnou odrůdu , ale říká se jí "kačenka" . Hrušky dozrávají okolo svátku Anny , tedy kolem 26.července a jsou moc dobré . Hrušeň rostla a košatěla. Časem se jakoby rozestoupila a vytvořila kmen, který připomíná rozkročenou postavu . Silné , mohutné větve jsou každoročně obaleny množstvím hrušek a tak si pochutnáváme nejen my, naši známí , ale i ptáci , včely a vosy.Pod hrušní jsme sedávali v letních podvečerech v trávě, povídali si a vnímali ticho letních nocí. Krásně se tam daly pozorovat hvězdy , které probleskovaly mezi listovím . Když byly naše děti maličké , spávaly v dětském kočárku právě pod hrušní a já jsem si tam četla.To byly doby, které jsou už jen ve vzpomínkách . Pod tímto stromem spí své věčné sny všichni naši psi -Džefka (údajně malý vlčák, ale nakonec pouliční směs) a dobrmani Blek, Cid, Arny a Body. Je to náš rodinný strom . Když se přižene vítr, vichřice, bouře, je naší první věcí , podívat se, zda se nic nestalo naší hrušni .
Ten strom mně tak oslovil , že vždy, když přijdu na zahradu , dojdu až k ní , pohladím její rozeklaný kmen a podívám se vzhůru na korunu . A vzpomínám . Dokonce jsem o této hrušni napsala pohádku a uložila jsem si ji pro budoucí vnoučata. Krásné stromy mají své životy. Doufám , že naše hrušeň bude dlouho zdobit naší zahradu . Rozkročena na samém konci , přehlíží všechny stromy v sadu a vyniká svou mohutností . Čas od času shodí suchou větev a poskytuje útulek ptactvu a veverce . Užitečný a krásný strom, který žije již bezmála šedesát let a připomíná nám různé etapy života naší rodiny.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat