Vítám vás na svém blogu . A zvu vás, pojďme sdílet své radosti, ať je svět kolem nás přátelský.
Carpe diem! (Užij dne! - latinské rčení)





Všechny autorské příspěvky podléhají autorskému zákonu.
Zobrazují se příspěvky se štítkemeseje. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemeseje. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 1. listopadu 2009

Jak nás Vyšší moc připravila o 15 000 Kč

Nevím jak Vy, ale já na Vyšší moc nevěřím . Jsem racionální člověk , který rád používá mozek a hlavně tzv. selský rozum . Ctím přírodní zákony a až na malé vyjímky, si s jejich pomocí dovedu vysvětlit všelijaké záhady.V roce 2009 v červnu se přes naše město přehnala vichřice.Vítr hučel, stromy se nakláněly, listy lítaly a prudce zapršelo . Po tomto řádění živlů, které netrvalo moc dlouho, se vše uklidnilo a vrátilo do starých kolejí . Druhý den , když jsem šla na nákup, potkala mně jedna známá a sdělila mně, že by nechtěla být poslem špatných zpráv, ale zeptala se , zda jsem byla dnes na hřbitově. Domnívala se, že náš rodinný hrob byl zle poničen tou lantrají , která se přes město přehnala. A opravdu . Žulový pomník byl skácen na žulové desce, která byla uražena v rozích a prasklá . Pomník naší rodiny, zhotovený v době 1.republiky, byl zničen . Ze vzdálenosti cca 30 metrů přiletěla silná lipová větev a udělala dílo zkázy . Škodu pečlivě zdokumentoval pracovník městského úřadu . Prý pro pojišťovnu, kde je město pojištěno . Jejich pojistka zodpovědnosti za škodu je však vystavěna zcela zvláštně. Půda památného Orebu je církevní, lípy jsou města (na ně se vztahuje pojistka) a pomníky jsou občanů . Pojišťovna provedla na místě šetření terénním pracovníkem a ten ujistil poškozené , že škodu pojišťovna uhradí .Dali jsme tedy pomník opravit a zaplacenou fakturu na víc než 15000 kč jsem osobně doručila na pobočku České pojišťovny .Ve 3 hodiny odpoledne ve čtvrtek .A považte, že v pátek v 10,30 jsem měla v poštovní schránce dopis ČP . Sdělení bylo v tom smyslu , že pojišťovna z pojistky městského úřadu nic neproplatí, protože bylo prokázáno , že se jednalo o vichřici a tudíž jsme si škodu nemohli způsobit sami. Jak mazané .To by nás "nenapadlo".Když se mi to všechno rozleželo v hlavě , řekla jsem si , že se zeptám přímo pana starosty, jak se město zachová k poškozeným občanům , kteří na té katastrofě také neměli žádnou zásluhu a přesto mají na svém majetku vysoké škody. A víte ,co jsem se dozvěděla od mého zastupitele? Doslova : situace byla způsobena tzv.Vyšší mocí a tudíž pro město se jedná o vyřízenou záležitost a rada se tím ani zabývat nebude.Na mou otázku , zda ani ze slušnosti by město nemělo, alespoň symbolickou částkou ,občany odškodnit, bylo mi řečeno , že Vyšší moc (terminus technikus) je Vyšší moc. A tak tedy občane, poraď si , jak umíš. My si myjeme ruce.
A mně od té doby v hlavě vrtá otázka: proč si město platí posudky dendrologa, který má pravidelně kontrolovat stav městské zeleně? Proč a hlavně na co má město uzavřenou pojistku na lípy na památném Orebě ? A tak jsem dospěla k názoru , že věřit na Vyšší moc se vyplatí . Někomu. Je to jako zaklínadlo , které se dá použít vlastně kdykoliv i proti občanům, které zastupitel zastupuje. Vyšší moc je holt Vyšší moc a s tím nic nenaděláte.

čtvrtek 29. října 2009

Daj-li medaili ,nedaj-li medajli...

Kdykoli někde vidím vyznamenávání , tak si vždycky připomenu písničku , kterou mistrně zpíval pan Vlasta Burian . Daj-li medaili , nedaj-li medaili ... Na den 28.října 2009, na státní svátek -Den vzniku samostatného československého státu , jsem se dívala na přímý přenos z Pražského hradu a sledovala jsem , jak pan prezident oceňoval některé významné osobnosti . Dívám se každý rok , ale tentokrát jsem se dívala hlavně kvůli panu Karlu Gottovi , který byl mezi vyznamenanými . A v duchu jsem si říkala -KONEČNĚ. Konečně byl vyznamenán za zásluhy o rozvoj kultury člověk, který si to právem zaslouží . Myslím , že včera byl černý den pro pány Rejžky,Lukeše a spol . Pro všechny ty špinily a plivaly, kteří léta Karla Gotta odsuzují pro to , že podepsal antichartu . A co měl asi tak dělat? Člověk s mimořádným talentem ,vůlí a pílí? Vědí oni jaký tlak byl na něho vyvíjen ? A on chtěl přece zpívat , dělat práci , kterou umí a s jejíž pomocí nám dalším rozdával radost a sílu. Vždyť to byla tak podělaná doba, že se tomu ani nechce věřit, že to skutečně bylo . Když zatrylkoval Goťák, přešly nás splíny. Život se zdál snesitelnější. Jsem mu vděčná , že tady zůstal , že nás neopustil , že pro nás zpíval .
Když jsem byla studentkou gymnazia, měla jsem ráda nejen Gotta , ale i Waldemara Matušku. Ale Matuška mně naštval , když zmizel do USA , když se odtud vypařil . Přitom jsem ho jen čtyři dny před jeho odchodem viděla na koncertě , seděla jsem v 1.řadě a královsky jsem se bavila. Představení bylo fajn , zpíval jednu vypalovačku za druhou. A za čtyři dny byl pryč. Tak to jsem neskousla ještě po letech . A proto jsem si víc vážila Karla Gotta. Ten byl tady s námi v tom srabu a rozhodně nám pomohl víc, než Matuška. Když v roce 1989 zpíval pro davy Karel Kryl a Karel Gott národní hymnu , věděla jsem , že Kryl by s Gottem nezpíval, kdyby nechtěl. A protože zpíval , tak chtěl. Myslím, že dodnes ještě nebyl krok těchto bardů zhodnocen jaksepatří . Oni národ nerozdělili , ale spojili . Jejich duetu se dalo věřit. Já osobně jsem Kryla měla moc ráda a doposud si myslím , že byl nejen výborný písničkář, ale i výborný básník . A teď si říkám, byl Karel Kryl -náš bratříček , vůbec oceněn ? Musím po tom zapátrat . A jestli ne, pak je to naše ostuda. A jestli jo, pak volám -sláva. A tak , ať žije pan Karel Gott a jdu mu poslat hlas do Zlatého slavíka.