Na jaře

Pořád stejně kvetou jabloně
a louka zavoněla k nám,
kytičkou žlutou,
jednou z těch ,
co jarem voní po ránech.


Nejprudčej jaro chodí k nám.
To nevynechá žádnou z cest,
prožene vítr ve vlasech
a slunci nechá zlatit rám.



Rozvlní stromy s večerem,
milencům ruce proplétá
a pořád stejně,
každý rok
spojuje jeho a můj krok
až do léta.

Orlice(2010)

Jaro

Ta doba líbezná
když kvetl šeřík v stráni
a kolem lesů opar šel.
Věčně jaro zas se vrací,
potichu přešlapuje u mezí
a hraje hru o zeleň.

Ta doba líbezná,
když dívčí vlasy
vítr zaplétá.
Do krásy roste jaro
dál,
až do léta.

Orlice(2010)

Země na jaře

Prochladlá tíhou,
vzdutá stesky,
vdechuje teplo
a otvírá se
pro radost jen
ze zelené trávy.

Je jako dívka.
Obléká si kaluže,
pak je zas stírá,
už je nechce
a voní touhou po jaře.



Orlice(2010)